Když před 66 miliony let dopadl na Zemi asteroid o průměru zhruba 10 kilometrů, spustil nejhorší vymírání druhů, téměř vyhladil tehdy dominující dinosaury a otřásl klimatem na celé planetě. O objektech, které se pohybují sluneční soustavou a díky velikosti přes 10 kilometrů by hravě zvládly totéž, ale víme i dnes. V blízkosti máme dokonce čtyři a každý z nich by měl při srážce potenciál vyvolat globální kolaps ekosystémů.

Čtyři obři

Největší se jmenuje 1036 Ganymed. Jeho průměr dosahuje přibližně 35 kilometrů. K oběžné dráze Země se občas přibližuje i na vzdálenost 0,34 astronomické jednotky, tedy zhruba na jednu třetinu vzdálenosti Země od Slunce. Pokud byste to chtěli vyjádřit ještě jinak, pro lepší představivost, vzdálenost Země od Měsíce byste museli urazit 134krát, abyste se ocitli takhle daleko. A vzhledem k tomu, že se za potenciálně nebezpečný objekt považuje těleso s průsečíkem dráhy menším než 0,05 astronomické jednotky, vědci se ho nijak nebojí – 1036 Ganymed je zhruba sedmkrát dál.

Podobně bezpečně míjejí naši orbitu i další tři giganti: 3552 Don Quixote o průměru asi 19 kilometrů, 433 Eros s průměrem kolem 16 kilometrů a 4954 Eric měřící přibližně 11 kilometrů. Žádný z nich zemskou dráhu nekříží tak, aby spadal do kategorie potenciálně nebezpečných objektů. Nemusí to tak ale zůstat navždy, protože dráhy těles dokáže proměnit gravitace planet. Ale potrvá jí to. Podle výpočtů se všechny tyhle objekty stanou o dost nebezpečnějšími zhruba za miliardu let.

Skutečný problém

Daleko horší je situace s tělesem 4179 Toutatis. Jeho průměr kolem 2,5 kilometru by klidně stačil na globální katastrofu, a i když by ještě umožnil přežití lidstva jako druhu, rozhodně by dokázal naši populaci výrazně ztenčit. Jeho minimální vzdálenost k zemské dráze je přitom jenom 0,0064 astronomické jednotky, tedy asi dva a půl násobek vzdálenosti Země a Měsíce.

Odborníci se ovšem daleko víc než „zabijáků planet“ obávají menších, nenápadnějších a tím i zákeřnějších těles. Asteroidy o průměru kolem 140 metrů by dokázaly zničit celé velkoměsto, pokud by dopadly přímo na něj. Podle odhadů odborníků jich existuje asi 25 tisíc, našli jsme však jen asi polovinu z nich. Že nebezpečí objevíme včas je přitom podmínkou pro to, aby mohl zafungovat systém planetární obrany DART.

Zdroj: NASA, Astro.cz, Science NASA

Video, které jste mohli minout: Na semaforech se propadla zem. Do kráteru v Omaze se zřítila auta i s řidiči, ukazují záběry