Studie z roku 2006 popisovala unikátní nález fosilie plaza se dvěma hlavami, který žil před 120 až 125 miliony let. Bohudík to nebyl několikametrový dvouhlavý triceratops ani mutadon z filmu Jurský svět: Znovuzrození, kteří se zrodili z experimentů fiktivní společnosti InGen. Nalezený exemplář měřil mnohem, mnohem méně. Ale nebylo to embryo. Evidentně tedy takový tvor dokázal nějakou dobu přežít.

Divná dvojčata

Vrozená vývojová vada vedoucí k tomu, že jedinci narostou dvě hlavy, se nazývá bicefalie. Existenci většího počtu hlav obecně shrnuje pojem polycefalie. Anomálie vzniká zpravidla nedokonalým rozdělením jednovaječných dvojčat v děloze matky. V roce 2020 se na stránky médií dostalo mládě hada štíhlovky americké, které dostalo jméno Dos (španělsky dvě). Každá hlava měla svůj mozek, který si dělal, co chtěl, což hadovi způsobovalo problémy i při rozhodování v okamžicích života a smrti. Ve volné přírodě by proto dlouho nepřežil, mohl by se stát snadným soustem pro predátora nebo mít potíže ulovit kořist. Pracovníci Floridského institutu pro výzkum ryb a divoké zvěře (FWC) ho kvůli tomu vzali do své péče.

Polycefalie je u plazů častější než u jiných druhů. Známé jsou ale i případy jiných zvířat s více hlavami, třeba telat. Jedno se narodilo v roce 2003 na Jihlavsku. Je tedy klidně možné, že bájný tříhlavý pes Kerberos, který střežil dle antické mytologie vchod do podsvětí, nebyl jen divokým výmyslem, ale mohl mít předobraz ve fyzickém světě. Stejně jako vícehlavé saně z evropského folkloru. Pokud lidé v minulosti našli kostru dinosaura se dvěma lebkami, jiné než nadpřirozené vysvětlení by je asi ani nenapadlo. Vícehlavá zvířata nebo božstva najdeme i v řadě jiných kultur.

Nebyl to dinosaurus

Objevy vícehlavých fosilií jsou velmi raritní. Ta, kterou popisuje v úvodu zmiňovaná studie, zaujala paleontologa a spisovatele doktora Deana Lomaxe. Věnoval se jí ve své knize Tajný život dinosaurů a prehistorického plaza hyphalosaurus lingyuanensis nechal zvěčnit na její obálce. Když ho vědec poprvé spatřil, byl fascinován. „Už jsem viděl živého dvouhlavého hada a jsem si vědom dalších, často vzácných příkladů bicefalických zvířat, ale mít skutečnou fosilii je další level,“ uvedl pro server IFL Science. „Je to mimořádný objev. S vědomím toho, jak vzácný je bicefalismus v dnešním světě, a v kombinaci s faktem, že samotná fosilizace je neuvěřitelně vzácná, je tato fosilie skutečně výjimečná.“

Hyphalosaura našel Eric Buffetaut s kolegy z Center for National Scientific Research v hornině z rané křídy ve fosilních ložiscích Jeholské bioty v provincii Liaoning v Číně, která je bohatá na zachovalé exempláře z pravěku. Ozvaly se i hlasy zpochybňující pravost fosilie, vyšetřování ale neprokázalo, že by šlo o podvrh. Mineralizované pozůstatky jasně ukazují dvě hlavy a dva krky propojené s jedním tělem. Hyphalosaurus de facto nebyl dinosaurus, ale vodní plaz a tento exemplář měřil asi 7 cm. Bylo to mládě. V jeho blízkosti se nenašel dospělý jedinec, dvojhlavý tvor tedy zjevně nějakou dobu opravdu samostatně žil.

Přečtěte si také: Souboj největších dinosaurů všech dob připomíná rvačku dvou žiraf. Podívejte se na video

Je to nejstarší objevený příklad polycefalie v historii. Vzhledem k tomu, jak málo se nám toho do dnešních dnů dochovalo a jaká vzácná souhra okolností musí nastat, aby se z pravěké kostry vůbec stala zkamenělina, není možné vyloučit možnost, že někdy po Zemi chodil i ten pohádkový sedmihlavý drak.

Zdroj: IFL Science, BBC

Video, které jste mohli minout: Bojovaly jsme o každou sekundu. Ester a Icy popsaly svou pouť plnou emocí v Asia Express