„Šance ženy na početí chlapečka nebo holčičky se opravdu velmi jemně mění v závislosti na tom, v jaké části cyklu dotyčná otěhotní,“ říká matematička Hannah Fry ve videu na Instagramu, které se stalo jedním z jejích nejúspěšnějších příspěvků. Vysvětluje, že při dřívějším početí je vyšší pravděpodobnost na narození kluka.

Po první i druhé světové válce se rodilo více chlapců. Říká se tomu efekt navracejícího se vojáka. Popsali ho v 50. letech 20. století epidemiologové Brian McMahon a Thomas F. Pugh. Pozorovali, že po druhé světové válce se poměr pohlaví v USA nepatrně, leč statisticky významně zvýšil z 51,406 % chlapců oproti dívkám na 51,48 %. Podobný nárůst byl zaznamenán i v Evropě. První reakce na tento jev se nesly v duchu „božského zásahu“. Mělo se za to, že zvýšená porodnost mužských potomků je přirozeným způsobem, jak příroda kompenzuje ztráty v populaci.

Zdraví a vysocí otcové

Objevily se ovšem i jiné teorie. Podle jedné z nich měli vyšší muži statisticky větší pravděpodobnost přežít válku a vyšším rodičům se častěji rodili chlapci. Studie z roku 2007 analyzovala výšku vojáků z první světové války a ukázala, že průměrná výška přeživších byla 168,63 cm, zatímco ti, kteří zemřeli, měřili v průměru 166,26 cm. Data z Národní longitudální studie zdraví adolescentů prokázala, že výška rodičů měla statisticky významný pozitivní vliv na pravděpodobnost narození syna. Navzdory statistickým důkazům se ale neobjevilo žádné biologické vysvětlení, proč to tak je.

Podle dalšího předpokladu válku přežili a domů se vrátili spíš obecně zdatnější a zdravější muži a Trivers-Williardova hypotéza naznačuje, že zdravějším lidem se častěji rodí chlapci.

Matky z továren a testosteron

Vedle toho existuje hypotéza mateřské dominance, za kterou stojí evoluční psycholožka Valerie Grant z Univerzity v Aucklandu na Novém Zélandu. Říká, že dominantnější matky spíše rodí chlapce. Ženy, které v období válečných konfliktů zůstávaly doma, přebíraly role obecně připisované mužům. Ujímaly se těžké práce v továrnách, usedaly za volant dopravních prostředků případně se stávaly členkami místních odbojových skupin. V důsledku toho se u nich zvyšovala hladina testosteronu, což údajně zvýhodňovalo početí mužského potomka. Této nepochybně zajímavé teorii nicméně taktéž chybí biologický základ.

Přečtěte si také: 7 faktů, které možná nevíte o těhotenství: To nejdelší trvalo přes rok

A taky je možné, že se do toho promítá psychika. Statistik z katedry genetiky a biometrie na londýnské University College William H. James si všiml, že se v Íránu během íránsko-irácké války (1980-1988) narodilo méně chlapců. V článku z roku 2008 to vysvětloval tím, že těhotné ženy v období velkého stresu častěji potrácejí mužské plody. Pokud jsou rodiče v době početí vystaveni velkému psychickému vypětí, klesá jim hladina mužského hormonu testosteronu, a spíše se jim tak narodí dcera. Jakmile se po odeznění vojenského konfliktu uklidní jejich nervová soustava, může se rodit více chlapců. V případě íránské války mohl být ovšem na vině i kontakt vojáků s yperitem, který jim snížil koncentraci testosteronu.

Kluků je víc

Nejpravděpodobnější vysvětlení bude ale asi to nejjednodušší. Lidé měli prostě častěji sex a ženy byly častěji těhotné, což ostatně ukazuje baby boom, který nastal po obou válkách. „Na konci války má každý mnohem více sexu než obvykle,“ souhlasí Fry. Nejen, že se celkově rodí více chlapců než dívek v poměru 105 kluků na 100 děvčat, navíc do toho promlouvají hormony.

James tvrdí, že vyšší hladina estrogenu u žen (nejen u lidí, i u samic jiných savců) vede k mužským potomkům, progesteronu pak k ženským. Estrogen během cyklu stoupá v období před ovulací a vrcholí ovulací, poté se zvedá hladina progesteronu. Po válkách páry spíše asi příliš neotálely a sex neodkládaly na vhodné dny, docházelo tak k častějším otěhotněním v ranějších fázích menstruačního cyklu, kdy má žena vyšší estrogen a gonadotropin a mírně zvýšené pH děložního čípku, což jsou lepší podmínky pro početí mužského plodu. „Ženy otěhotní v rámci svého ovulačního cyklu o něco dříve a v důsledku toho dochází k nárůstu počtu narozených chlapců,“ shrnuje to matematička. Zvýšená šance na početí chlapce v dřívější fázi cyklu je ovšem na individuální úrovni zanedbatelná a projeví se až v měřítku celé populace.

Hannah Fry každopádně přiznává, že neumíme se stoprocentní jistotou říct, kvůli čemu se někdy rodí více kluků nebo holek. Do hry vstupují desítky dalších faktorů, jako jsou životní podmínky, kvalita prostředí, věk rodičů nebo zdraví matky.

Zdroj: Vice, Varsity

Video, které jste mohli minout: David Pastrňák se stal dvojnásobným otcem. Pohlaví miminka prozradil hokejistův trenér