Tweetko
Ester (23): Chtěla jsem zatajit nevěru. Papoušek před přítelem vykřikl jméno mého milence

Ester (23): Chtěla jsem zatajit nevěru. Papoušek před přítelem vykřikl jméno mého milence

Prima Ženy
Prima Ženy
Pagina verificata
5 min di lettura
0
Commenti
2
Visualizzazioni

Ve třiadvaceti člověk nemá zrovna milion možností, kde bydlet, pokud nechce za nájem odevzdat celou výplatu. Proto jsem byla nadšená, když jsem našla pokoj ve sdíleném bytě za docela slušné peníze. Spolubydlící vypadala v pohodě, pokoj byl hezký, i když trochu menší, ale do centra jsem to měla kousek.

Jediný háček byl papoušek, bez kterého bych se obešla. Od rána do večera něco pokřikoval, pískal, napodoboval zvuky a dělal nepořádek všude kolem klece. Občas jsem měla chuť omylem otevřít okno a dát mu svobodu. Kvůli takovému nájmu jsem ale byla ochotná vydržet ledacos.

Spolubydlící byla taková drobná, tichá holčina, která si domů moc návštěv nevodila. Většinu času trávila zavřená ve svém pokoji a skoro každý víkend jezdila k rodičům. Neměla problém s tím, že jsem si občas pozvala kamarády nebo přítele, měla jen jednu podmínku: nikdo nesmí vstupovat do jejího pokoje. To jsem samozřejmě respektovala. Jinak mi do ničeho nemluvila, měla svůj život a já zase svůj. Lepší spolubydlící jsem si snad ani nemohla přát.

S Oliverem to bylo fajn, ale…

Zrovna jsem randila s jedním klukem, jmenoval se Oliver, a měli jsme se docela rádi. Trávili jsme spolu pár dní v týdnu, chodili do kina, občas u mě přespal a bylo nám spolu dobře. Jenže já jsem ještě neměla potřebu tvářit se, že jsem si našla lásku na celý život. Občas jsem si prostě ráda zaflirtovala s někým jiným a někdy to neskončilo jen u flirtu.

Jedním z takových mých dobrodružství byl i Matěj. Znali jsme se už nějakou dobu ze školy, chodili jsme na stejnou přednášku z psychologie osobnosti a už delší dobu jsme po sobě pokukovali.

Potkali jsme se také večer v jednom baru v centru, kam chodila snad půlka naší fakulty. Bylo tam jako obvykle plno známých a Matěj seděl u baru s několika kamarády. Jakmile mě zahlédl, hned za mnou přišel, aby mě pozdravil.

Dali jsme se do řeči, objednali si něco k pití a postupně začali flirtovat. Ještě před půlnocí už bylo jasné, že to mezi námi jiskří. Ani nevím, čí to byl nápad, ale nakonec jsme skončili u mě doma. Spolubydlící měla být celý víkend pryč, takže jsme měli byt jen pro sebe.

Doma jsme si ještě chvíli povídali v kuchyni, pustili hudbu a dopili láhev vína, kterou jsem měla načatou v lednici. Jediný, kdo nám trochu kazil hezký večer, byl Karel, papoušek mé spolubydlící. Klec měl totiž umístěnou přímo v kuchyni, hned vedle jídelního stolu, a jako obvykle měl potřebu komentovat všechno, co se kolem něj dělo. Matějovi přišlo jeho skřehotání vtipné, ale já bych přes něj nejradši přehodila deku.

V kuchyni jsme se začali líbat a mazlit, pak mě Matěj přitáhl k sobě a během chvíle jsem úplně zapomněla na nějakého otravného papouška. Skončili jsme na jídelním stole a já se jen modlila, aby to pod námi vydržel. Matěj byl očividně stejně rozjetý jako já a asi jsme byli pěkně hlasití. Hlavně tedy já. Několikrát jsem křičela jeho jméno a v jednu chvíli jsem ho dokonce prosila, ať ještě nepřestává. Karel si občas něco zakřičel ze své klece, ale v tu chvíli mi to bylo úplně jedno.

Ráno jsme se ještě chvíli povalovali v posteli, já nám potom udělala kávu a snídani a on se kolem poledne vydal domů. Rozloučili jsme se polibkem a domluvili jsme se, že bychom si to někdy mohli zopakovat. Potom jsem musela uklidit kuchyň, protože po našem večerním dobrodružství tam zrovna nebylo dvakrát čisto. Ještě jsem doplnila Karlovi krmení a vodu, protože spolubydlící se měla vrátit až druhý den ráno. Večer měl navíc přijít Oliver, takže jsem chtěla mít všechno uklizené.

Papoušek si pustil zobák na špacír

Přítel dorazil asi kolem sedmé, objednali jsme si jídlo a pustili si nový horor, který právě vyšel. Tulili jsme se k sobě na gauči pod dekou, když se z kuchyně zase ozval Karel. Něco si tam pískal a potom začal nesrozumitelně žvatlat. Oliver se k němu otočil, zasmál se a poznamenal, že ten pták snad nikdy nezavře zobák. Já jen protočila oči.

Pak ale začal opakovaně vydávat divné zvuky, které jsem od něj do té doby neznala. Připomínalo to hlasité hekání a mezitím najednou začal vykřikovat: „Jo! Matěji! Nepřestávej!“ Nejdřív jsem na něj jen nevěřícně zírala a pak mi došlo, že je zle. Oliver se na mě otočil a zeptal se, proč papoušek říká nějakému Matějovi, aby nepřestával. Snažila jsem se tvářit, že vůbec netuším, o čem mluví, ale bylo mi jasné, jak zoufale to vypadá.

Řekla jsem mu, že ten hloupý papoušek opakuje kdeco, co někde zaslechne, a že to musel pochytit od spolubydlící. Moc mi ale nevěřil. Ostatně, moje tak trochu asociální spolubydlící rozhodně nevypadala jako někdo, kdo by si doma pravidelně užíval divoký sex. Oliver se nedal odbýt a znovu se mě zeptal, kdo je Matěj. Jako na potvoru se Karel ozval znovu a přidal další hlasité sténání: „Ještě, ještě, tak se mi to líbí!“

Nakonec se mě ještě jednou zeptal, jestli jsem si k sobě přivedla jiného kluka. Už jsem se nedokázala dál vymlouvat, a tak jsem mu řekla pravdu. Přiznala jsem se, že jsem ho podvedla, ale že to nic neznamenalo. Hrozně se naštval a začal na mě křičet, že už mě nikdy nechce vidět a že jsme spolu skončili.

Okamžitě odešel z bytu a já tam seděla a koukala se na Karla. Ten si vesele poskakoval v kleci, jako by přesně věděl, že nade mnou vyhrál. Od té doby už vím, že si musím dávat pozor, co před tím hloupým papouškem vypustím z pusy.

Zdroj: Autorský příběh na základě zkušenosti čtenářky

Kontrolovat partnerův mobil je trestné. Můžete jít i za mříže, varují experti:

Pôvodne publikované na zeny.iprima.cz