Had ve skutečnosti reaguje především na krouživý pohyb nástroje zvaného v Indii pungi a těla zaříkávače, přičemž obojí vnímá jako hrozbu. Zvedá přitom tělo a roztahuje kápi, aby vypadal větší a zastrašil predátora. Například kobra královská (Ophiophagus hannah), která dorůstá do šestimetrové délky, dokáže vztyčit přední část těla a hledět do očí člověku vysokému až 180 cm.

Přečtěte si také: Smrt do 30 minut. Největší jedovatý had světa vás může zabít, i když už je mrtvý

Zaříkávači také často poklepávají nohou o zem. Tím vytvoří vibrace, které povzbuzují hada, aby se objevil a zůstal ve střehu. Právě prostřednictvím vibrací šířících se zemí hadi detekují hrozící nebezpečí nebo pohyb kořisti.

Nedávný výzkum uskutečněný na The University of Queensland nicméně prokázal, že hadi – přestože postrádají uši – jsou vzduchem šířený zvuk schopni zachytit pomocí vnitřního ucha. Mohou tak vnímat například lidský hovor. O hudbě se studie provedená na 19 exemplářích zastupujících pět čeledí hadů nezmiňuje.

Smrt v Egyptě

V Indii je zaříkávání hadů zakázané zákonem z roku 1972, to ale neznamená, že ho nikdo ve jménu turistického ruchu nepraktikuje. Zatímco indický subkontinent v tomto směru díky své výrazné kápi proslavila hlavně kobra indická (Naja naja), v další turisty vyhledávané zemi – Egyptě – místní zaříkávači hadů nejčastěji „pracují“ s kobrou egyptskou (Naja haje) nebo zmijí útočnou (Bitis arietans).

Právě v Egyptě se zaříkávání hadů stalo začátkem dubna 2026 osudným 57letému německému turistovi. Muž v hotelu v Hurghadě sledoval vystoupení se dvěma hady, když mu jeden z nich – podle listu The Guardian šlo zřejmě o kobru – vlezl nohavicí do kalhot a uštknul ho. U turisty se rychle projevily známky otravy, musel být resuscitován a později po převozu do nemocnice zemřel.

Mohlo by vás také zajímat: Výlet se změnil v boj o život. Australanku uštkl had, omámená přežila šest dní v divočině

Týrání zvířat

Samotná produkce je do značné míry iluzí, založenou na týrání zvířat. Mnoho zaříkávačů hadům chirurgicky odstraňuje jedové žlázy nebo pomocí kleští vytrhává jedové zuby, což nebezpečnost případného kousnutí podstatně snižuje.

Oblíbenou praktikou je také zašít hadovi tlamu nití – to mu ale brání v jídle a často pak dochází k hladovění a někdy i smrti hladem. Hadi jsou také často záměrně přechováváni v tmavých a těsných koších, což u nich vyvolává letargii a strach. Zdráhají se pak útočit.

Zdroj: The Guardian, The University of Queensland

Video, které jste mohli minout: Největší plaz na světě má stisk jako tyranosaurus. Podívejte se, jak uloví a pozře klokana