Možná vás brýlové téma dosud míjelo. Někdy kolem 45. narozenin ale nevyhnutelně nastupuje presbyopie neboli vetchozrakost. Zrak prostě slábne. Lidé, kteří potřebují používat různá skla, už dnes mají možnost pořídit si bifokální nebo multifokální brýle. Pomocí jedněch brýlí tak mohou dobře vidět různě daleko. Bifokální čočky, které na konci 18. století vynalezl Benjamin Franklin, jsou rozděleny na dvě části s různým zvětšením. Nabízejí ostrý pohled do dvou vzdáleností, na dálku a na blízko. Přechod mezi skly je ale dost viditelný a brýle neřeší střední vzdálenost. Širší záběr mají multifokální čočky, které lidstvu usnadňují život od 60. let 20. století. Jsou dražší, ale pokryjí navíc i střední vzdálenost, tedy zlepší komfort při koukání do počítače. Přechod je plynulejší, pořád se ale musíme překoukávat a hledat očima tu správnou část skel. Multifokální brýle navíc zkreslují periferní vidění a je potřeba, aby si na ně člověk nějakou dobu zvykal.

Brýle, které vás sledují

Finská společnost IXI udělala ve vývoji obrovský skok kupředu a chystaným modelem chytrých brýlí může všechny dosavadní potíže vymazat. Její brýle vypadají jako každé jiné, ale dokážou zaostřit úplně samy podle toho, jak jejich nositel zrovna potřebuje.

Model má v sobě senzory a v čočkách tekuté krystaly, díky nimž se okamžitě změní vlastnosti brýlí. Oči nositele sleduje řada fotodiod, které přeměňují světlo na elektrické signály, a LED diod. Ty společně odrážejí neviditelné infračervené světlo do očí a pak měří odraz, aby odvodily, na co se člověk zrovna dívá.

Přečtěte si také: Jakou barvu má měsíční svit? Zjistěte, proč ho pokaždé vidíme jinak.

„Moderní multifokální brýle mají úzký zorný kanál, protože v podstatě kombinují tři různé objektivy,“ říká Niko Eiden, generální ředitel IXI. Objektivy pro vidění na dálku, střední a krátkou vzdálenost podle něj není možné zkombinovat tak, aby to bylo úplně bez problémů. Chytré brýle mají mnohem větší čtecí plochu než multifokální brýle a na základě vyšetření klienta se čočka umístí na optimální místo. Když to ale bude potřeba, čtecí část zmizí a celé sklo bude fungovat jako brýle na dálku. „Pro vidění do dálky je rozdíl opravdu pozoruhodný, protože s multifokálními brýlemi se kvůli tomu musíte dívat horní částí čočky. S našimi brýlemi máte k dispozici celou plochu,“ vysvětluje Eiden.

Dokonalý vynález?

Podle Eidena to je podobně revoluční krok, jako když přišly do prodeje fotoaparáty s autofokusem. „Z fyzikálního hlediska je to všechno dokonale proveditelné,“ uvedl pro CNN Ian Murray, profesor vizuální neurovědy z Manchesterské univerzity, který se na projektu chytrých brýlí podílí. Dodal, že stále zbývá odpovědět na pár otázek, například jak široké zorné pole budou mít a jak se budou chovat za slabého osvětlení.

Už teď je ovšem zřejmé, že i tento skvělý vynález má své mouchy. Nějaké vizuální zkreslení tam bude, byť v menší míře, než ho známe dnes. Hlavním mínusem je ovšem to, že se brýle musejí nabíjet. Nabíjecí port je alespoň magnetický a skrytý, nijak to nebude kazit vzhled brýlí, které budou vážit jen 22 gramů. Zatím se taky nedají stoprocentně doporučit jako bezpečné pro řízení auta, to bude muset firma ještě pořádně otestovat. Pokud se elektronika nebo tekuté krystaly porouchají, automaticky se brýle přepnou do bezpečnostního režimu, což znamená vidění na dálku.

Brýle s autofokusem, které se budou vyrábět ve Finsku, mají přijít na evropský trh v příštím roce, až získají potřebná povolení. A nebudou vůbec levné, což se dalo čekat. Eiden ovšem cenu blíže nespecifikoval.

Automatické ostření je v centru zájmu i dalších společností, které vyrábějí brýle, například japonských značek ViXion a Elcyo.

Zdroj: CNN, BBC

Video, které jste mohli minout: Obrázek od AI? Jako pět vteřin mikrovlnky. Odborníci varují před nečekaným dopadem