Krása Heleny Trójské stála podle Homéra u počátku deset let trvající krvavé války mezi Řeky a Trójany, protože jakmile ji trójský princ Parid spatřil, zamiloval se do ní – a přestože už byla vdaná, odvezl si ji domů. Jestli to bylo s jejím souhlasem (nebo šlo o únos), nechme stranou; Homér nepsal policejní protokol, ale poezii.

Popis, lingvistika a kánon

V eposech Ilias a Odyssea, které jsou zároveň nejstaršími popisy Heleniných rysů, jsme zvyklí číst, že Helena byla „běloruká“, měla krásné světlé vlasy a oči temné jako moře. Tohoto popisu se držely i mnohé pozdější portréty, které Helenu ukazují jako modrookou blondýnu.

Zřejmě proto vyvolalo v poslední době tolik kontroverzí, když se v souvislosti s připravovaným filmem Christophera Nolana Odyssea začalo hovořit o možnosti obsazení této postavy keňskou herečkou Lupitou Nyong’o, která je sice opravdu krásná, ale tato kritéria zrovna nenaplňuje.

Čtěte také: PŘEHLEDNĚ: Prezidenti, modrá krev i české modelky. O kom se píše v Epsteinových spisech?

Jenže hateři na sociálních sítích si neuvědomují dvě zásadní věci. Zaprvé, hodně se toho mohlo ztratit v překladu. Slovo „ξανθή“ (xanthē) totiž může znamenat větší škálu barev vlasů než jen blond, dokonce i hnědý odstín. A výraz „κυάνεος“ (kyáneos) zase podle řeckých odborníků na lingvistiku a historii řeckého jazyka daleko pravděpodobněji popisoval oči mimořádně tmavé, zřejmě hnědé.

Mykénské a minojské fresky, tedy umění z doby, kam by příběh o Tróji zhruba patřil, taky vnášejí pochybnosti o tom, nakolik se na Homéra lze spolehnout. Muže tehdy zcela běžně malovali tmavší a ženy světlejší, podobně jako ve staroegyptském umění, a s barvou jejich pleti to mělo pramálo společného. O tom koneckonců historici hovoří i v souvislosti s jinými historickými postavami, třeba s Kleopatrou, jak jsme psali v tomto článku.

A pochybnosti vyvstávají, i když se podíváme na genetiku. Moderní genetické studie obyvatel Egejské oblasti z doby bronzové ukazují směs původních lovců a sběračů a raných zemědělců z Anatolie. Nejčastější kombinací u nich byla olivová až světle hnědá pleť, tmavé vlasy a hnědé oči. Světlejší vlasy nebo oči byly rozhodně výjimkou, takže jak uvádí server Sententiae Antiquae, pokud by Helena byla skutečná, pravděpodobně by připomínala současné obyvatele Středomoří.

A to je samozřejmě ta druhá zásadní věc – Helena je mytologická postava, o jejíž existenci neexistují žádné archeologické ani písemné důkazy. Její podoba, stejně jako její krása, je literární konstrukce, symbol touhy, konfliktu a lidské slabosti, a je úplně jedno, jestli ji někdo vyobrazí blonďatou a modrookou, černovlasou a hnědookou anebo modrou s puntíky. A protože antičtí Řekové neuvažovali o rase tak, jak ji chápeme dnes, a lidi rozlišovali podle jazyka, kultury a původu, ne podle barvy kůže, je jakýkoli spor o Helenině rase úplně nesmyslný.

Zdroj: Sententiae Antiquae, Times of India, Royalty Now

Video, které jste mohli minout: Česko varuje před silně smrtícím virem. Lék dosud neexistuje, příznaky začínají nenápadně